Home/Aktuálně
  Archiv událostí
  Deníky z cest
  Odkazy
  Kontakty
  O stránce
  Guestbook
  Fotka týdne

 

 
 

Zbraslavice 5. - 8. 5. 2006

FOTKY

Po loňské absenci, zapříčiněné předzkouškovou přípravou a nervozitou (hlavně tou nervozitou), jsem letos uspořádal ve Zbraslavicích prodloužený cyklistický víkend. Akce byla dlouho dopředu nahlášena. A jelikož měla být náplní příprava na obávaného Krále Šumavy, očekával jsem hojnou účast.
Někteří z přátel si bohužel pamatují stav objektu z dob časné rekonstrukce a tím i nevhodném k pobytu s miminčákem, takže účast odřekli. A po výmluvách od dalších, jsme se zde v pátek sešli Dáša, Buri, Emice a já.
Následující den ještě dorazil Dave se svou rodinkou, ale to se nejdřív ujistil, zda-li nebudou potřebovat karimatky.

Sobota
Vyrážíme společně po žluté. Buri má na starosti Emičáka, takže se po 3 km odpojují a vrací se zpět. Aspoň bude vyhlížet Davida, který jede na kole z Kutný Hory a Renatu s Toníčkem, kteří přijedou busem.
S Dášou pokračujeme dál. Chtěla na úvod nějakou kratší trať. A krátké to mohlo být do okamžiku, než jsme začali hledat hospodu. Od Červených Janovic pokračujeme ve vysilující cestě od vesnice k vesnici. Buď nevaří a nebo hospodu vůbec nezavedli. Až nakonec sjíždíme do Uhlířských Janovic.
Návrat vede atraktivními pasážemi přes pole a lesy po zelené. Opět je tu kopec v Čestíně, který mi utkvěl už posledně a na závěr stoupání ve Zbraslavicích.

-mapa-

Neděle - Na Blaník
Tak dnes je to tu. Buri strašil Blaníkem pokaždé, když jsme sem přijeli. Už podle mapy je to moc daleko. Asi 100 km. Dokonce tak daleko, že vyjedeme z mapy.
Po troše přemlouvání a hecování jsme ukecali i Davida. Zřejmě, aby ukázal svůj despekt, vyráží jen v sandálech. A neopomene zdůraznit, že mu asi praskne pneumatika a ukazuje zeslabené místo na boku, kudy vyhřezává duše. V 11 hod konečně jedeme. Téměř až k Českému Šternberku cestu známe. Jeli jsme to už předloni. Tenkrát nás málem proklela Hosnova Renča, která vyrazila na 40 km vyjížďku, což bylo tak právě na obrátce v Šternberku.
Dál míříme na jih. Kousek před Vlašimí se stalo to, s čímž David již dlouho počítal. Pneumatika praskla a duše taktéž. Jak jinak. Nemá s sebou nic, čímž by kolo opravil, a neboť je předsváteční odpoledne, je všude zavřeno.
Problémy se nejlépe řeší v hospodě, ale spíš to byl takový sport bar se zahrádkou. Zde jsme zažili naprostou raritu - platili jsme ještě před tím, než nám cokoliv přinesli. Možná pohled na vedle sedící romské spoluobčany může být vysvětlením.
Mezitím David vymýšlel různé neuvěřitelné varianty návratu do Zbraslavic, z nichž nakonec uskutečnil: vlakem z Vlašimi do Trhového Štěpánova. Potom za 1,5 hod dorazit do 10 km vzdálené Zruči nad Sázavou a dál vlakem do Zbraslavic.
S Burim pokračujeme dál a vůbec se mi nechtělo. Jediné, co mne hnalo vpřed, byla představa, že to budu mít provždy z krku. Po 6 hodinách jízdy, přesně v 17 hod stojíme na vrcholu Blaník. Jsem na pokraji psychomotorického kolapsu. …Opravdu si kromě piva dává i 2x colu. Buri
Vymiňuji si cestu zpět po asfaltu, žádné křovinné experimenty. Cesta pěkně ubíhala. Projeli jsme pod hrází Želivky. Zvláštní pocit mít za zády milióny kubíků vody. V půl osmé jsme ve Zruči. A před devátou ve Zbraslavicích. Závěrečné stoupání tradičně prověřilo, co v kom je.
Večer hrajeme Carcassonne, a musím zmínit své slavné vítězství.

-mapa-

Pondělí
Vyrážíme s Dášou směr Ledeč nad Sázavou. Až do Bohdanče s námi jede i Buri s Emicí, kde se odpojují a vrací zpět.
Něco tak jednoduchého, že se pojede po žluté, se ukázalo už v Bohdanči jako problém. Po čvrt hodině hledání máme správný směr, ale značku nikoliv. V Tasicích má značka pokračovat lesem, ale odbočka nikde. Vysvětlení jsme dostali od nějakého místního. S uzavřením místní hlavní atrakce – slavné sklárny, (kde se např. točil i seriál Synové a dcery Jakuba Skláře), zrušili i žlutou značku a cestu lesem změnili v polom. Tak tudy prý cesta nevede. Pokračujeme do Bělé a zde odbočujeme na Sychrov, resp. Sačany. U rybníčku, na konci klesání křížíme bývalou žlutou značku, po které pokračujeme dál. Cesta to byla příjemná, lesem, pořád z kopce. Asi po 3 km křížíme asfaltku, po které jedeme až do Ledče.
Cesta zpět vede vytrvalým, ale snesitelným stoupání z údolí Sázavy až k vesnici Vrbka. A dál nám již známou lesní cestou se vracíme do Zbraslavic.

-mapa-

© Buldok


-nahoru-