Home/Aktuálně
  Archiv událostí
  Deníky z cest
  Odkazy
  Kontakty
  O stránce
  Guestbook
  Fotka týdne

 

 
 


Sázava v červnu 2005

FOTKY

Chtěla jsem jet s dětmi a Macíkem vodu. Ve vícero lidech je ale víc legrace, a tak jsem sondovala u našich kamarádů, co oni na to. Byla jsem překvapená, že skoro všichni oslovení se akce zúčastnili. Osazenstvo se sice několikrát krkolomně obměnilo, ale nakonec bylo složení ideální. Objevily se mezi námi i některé skoro již mýtické postavy - teda konkrétně Králík se svou slečnou Dášou. Nemohli jsme se shodnout, jak dlouho už jsme ho neviděli, a dokonce jsme se mu snažili namluvit, že na Novém Zélandě se ukrýval už přinejmenším v minulém století (ne-li v předminulém). Karevic spočítal, že i s dětičkama nás bylo 25.

Bohužel se nikdo neujal organizace, takže to zbylo na mně. Já, v zásadě nevodák, jsem plánovala vodu! Někteří chtěli spát v penzionu (hl. "miminkáči") a někteří ve stanu, a tak jsme hledali místo, které by splňovalo obé. Tím místem byly Zlenice, hotel Kormorán. To, že to nakonec dopadlo úplně jinak, snad ani nekomentuji.

Za ubytované zde dodávám, že víc než majitelé hotelu nás zřejmě měli rádi motorkáři, kteří tu pořádali každoroční víkendový sraz. Když nás viděli s Emicí, jak se ubytováváme, opatrně nás upozornili, že večer asi budou hluční, a tak jsme si promptně vyměnili pokoj na klidnější stranu. Nakonec to bylo úplně v pohodě. (Dáša)

Teď už zbývalo jen naplánovat trasu. Návrhů bylo více, nakonec jsme začínali v Sázavě, kam nám půjčovna přivezla lodě (osm vyder; ještě jsme měli dvě nafukovací pálavy). První den jsme jen pádlovali, protože to nebylo nic než volej a zase volej a "zpestřením" bylo pouze přenášení jezů. Nicméně oceňuji, že mi to nikdo nevytkl. Dlužno dodat, že byla poměrně zima a zatažená obloha nevěstila po větší část dne nic dobrého. Nakonec nepršelo a ke konci dokonce občas vykouklo slunce.

V neděli jsme se rozhodli voleji už vyhnout a převézt lodě do Týnce nad Sázavou, odkud už voda do Pikovic podle tvrzení zkušených teče. Kromě voleje bylo důvodem převozu i to, že jsme se ukázali neschopnými ujet za den 35 km. Náklad a převoz lodí přijali všichni s klidem (to také oceňuji) a proběhl celkem "hladce" (tak rozbitou silnici jsem už dlouho neviděla).

Počasí nám teď už přeci jenom víc přálo. Ani řeka nezklamala, ač nebylo mnoho vody, užili jsme si peřejky a několik jezů, kde si hlavně ti odvážnější zaskotačili. Udělala se jen loď s obsazením Jana (Renaty sestra) s manželem Paulem. Jana na vodě nebyla nikdy a Paul údajně už někdy zkusil mořský kajak. V Čechách to ale dopadlo jinak - kupodivu se neudělali na jezu a skoro nikdo to neviděl. A prý to nebylo jen jednou, tak kdo ví, co na tý lodi vlastně dělali.

Za zaznamenání stojí ještě historka, jak se udělala úplně cizí loď a David se ji jal zachraňovat. Čekali jsme kdesi na mělčině u břehu na všechny naše lodě a najednou koukáme, jak dva zoufalci kousek nad námi zápasí v lodí, vodou, pádly, kameny, sami se sebou a tak vůbec se jim nedařilo. Loď plula a plula, dnem vzhůru. To byla příležitost pro siláka: David zanechal svého háčka (devítiletou Báru) na pospas, vstoupil do koryta řeky ve svém červeném šusťákovém obleku, dokráčel doprostřed a jako bájný Kyklop nebo Atlas nebo kdo si založil ruce v bok a čekal. Loď připlula, on ji popadl, zvedl nad hlavu, naklonil na jednu stranu, na druhou, voda vytekla, pak ji odhodil dnem dolů na hladinu, přidržel ledabyle rukou a předal pravému majiteli, který se právě dopotácel. I takoví jsou mezi námi. (Dáša)

Zkrátka docela se to vyvedlo.

Jen malou poznámku na konec: už nechci jet vodu na nafukovací lodi a už nechci vodu organizovat.

© Martina


Ještě malou poznámku pod konec: Největší zábavou některých účastníků (konkrétně Macíka, Buriho a Dáši) byla rekonstrukce akce Sázava z roku 1992. Nebyli jsme pomalu schopni dát dohromady ani kdo, s kým, jak, kdy, kam, proč... Všichni máme jen prolínající se výjevy z nocování pod ručníky, odjezdu Náči do Prahy (proč a pro koho?), proděravění Britanika a jeho lepení?, nízkého stavu vody a vláčení lodí řekou pěšky!!, dívčí část jdoucí po břehu, hospodu v Kamenném Přívozu, návrhy Petry Šaškové, která tam ale snad nebyla?! Tak aby se tohle neopakovalo, připojujeme co nejpodrobnější popis sportovních výkonů:

© Dáša


Sobota: celkem ujeto 18,6 km z města Sázava (říční km 56,02) od lávky pro pěší a jezu do Zlenic - kemp a hotel Kormorán (říční km 37,6).
Celkem pět jezů (ten u kterého jsme nasedali nepočítám).
Jeli jsme (pokud si dobře vybavuji) pouze: retardér v Sázavě (54,7) - já s Davidem a Dáša s Fufkou, a taky asi jez na 49,1, který byl provalený a jeli ho skoro všichni (???), ale netušim; a pak podle mě jez v Poddubí na 40,5, ale ten jsem snad jen sklouzal sám přímo po jezu ??? (Macík myslím jediný jel nějakou propust uprostřed jezu, dole hodně kamení, bylo to kousek před obědem v nějaké Marjánce???).
Rozhodně jsme nejeli jez 43,6 Chodcerady a 41,9 Hvězdonice, které se přenášely a nebo přetahovaly.

Neděle: celkem ujeto 15,9 km z Týnce nad Sázavou (odjezd z parkoviště pod mostem - Bisport, 19,4) do km 3,5 Pikovice
Celkem osm jezů a popis vezmu radši od konce:
Žampach (km 9,9) - jsme přetahovali zavřenou šlajsnou (myslím)
Kamenný přívoz (km 11,0) - jeli všichni
Lesní peřeje (km 12,1) - jeli všichni
Pěnkava (km 15,0) - tyhle si nepamatuju, ale myslím že jeli všichni
Krhanice (km 15,5) - asi jez, který jsem jel jen já s Fufkou a Králik a Patrik a jsou z něj asi tři fotky
Kaňov (km 16,2) - jsme asi nejeli, ale možná se mýlím
Brejlov (km 17,0) - podle mě jez, na kterém jsme si užili vodáckého sportování a je z něj skupinová fotka
Podělusy Chrást (km 17,9) - jeli všichni a všichni jsou taky vyfocení, jak ho jedou

© Macek

-nahoru-