Home/Aktuálně
  Archiv událostí
  Deníky z cest
  Odkazy
  Kontakty
  O stránce
  Guestbook
  Fotka týdne

 

 
 

Orlická čtyřicítka 5. 2. 2006

Oficiální stránky

Na 40 km Orlického maratónu se vydala jen část naší lyžařské grupy. Buldok kdesi cosi stahoval a Buri (alespoň podle dostupných ohlasů) zajel navštívit (a přikrmit) svého jizerského démona. Jelikož jsme závod absolvovali tzv. invazním způsobem, sešli jsme se v neděli po šesté ráno tedy jen já a Hosna.

Tma a příjemných -20 nás natěšily na následující poměrně náročný program. V klidu absolvujeme 146 km z Prahy do Deštného v Orlických Horách a rozebíráme, co nás čeká. V Deštném jsme ani jeden nebyl, a tak koukáme do map. Jedna z nich je zde.

Vlastní závod se odehrává na okruhu(!) v těsném okolí Deštného. Profil trati vypadá poměrně příznivě, ale pokud si jej zobrazíte takto, už to tak idylické není. V cca 9:15 jsme byli na místě zaregistrovaní s namazanými lyžemi a v očekávání startu! Namazáno jsme měli TOKO LF kombinaci pro přemrzlý sníh (modrý a molybden) a na stoupání jsme si u Toko stánku nechali namazat Carbon Grip Wax modrý -4°C až -10°C.

Přes panující mráz (cca -14) jsme v 9:50 stáli ve startovním sektoru. Tolik fakta, optimismus a pozitiva. Ještě před startem poskakujíc mezi cca 500 dalšími nadšenci na Divokýho Billa jsem si vzpoměl na Dava - co by k tomu asi řek? :-) A popohnán virtuálními "nadávkami" jsem vyrazil do perfektně vyfrézované stopy.

Hned ze začátku jsem udělal jednu ze svých chyb - nacpal jsem se docela dopředu, a tak jsem byl na vrchol prvního stoupání prakticky vynesen o překot se hrnoucím davem. V těle jsem podle mě neměl nic jiného než kyselinu mléčnou. V následujícím sjezdu jsem navíc řádně vymrzl. No a takhle to šlo celých 40 km. Vydrápat se na vršek jakéhokoli stoupání a honem dolů a stromečkem a znova fofrem dolů. Brrrrrrrr. Docela (a nejen mě) mi podkluzovaly lyže, takže jsem na cca 12 km přimazal. No pokud jsem si vloni na Z42 říkal, že běžkařské areály nikdy více (a to bylo jen necelých 15 km), tak teď jsem toho měl 40 kiláků natvrdo. Čas po 20 km 1:40 nebyl přes celotělovou křeč a promrzlost zas tak strašný. Je pravda, že to na trati docela utíkalo.

Do druhého okruhu již chyběla "červená čísla", závodící jen na 1/2 trati, takže jsme docela osaměli. Přes mírný optimismus podpořený tabletami bylo i druhé kolo stejně náročné (možno zaměnit i za odporné, vymrzlé, strašné, křečovité) jako to první. Předjel jsem sice cca 10-15 lidí, ale na sněhu, který ze všeho nejvíce připomínal rybník po bruslení to do kopce podkluzovalo.

Teprve v cíli po 0,8 l čaje při čekání na Hosnu jsem měl z běžek zase radost a došlo mi, že to nebylo tak hrozný a pokud by nebyly křeče, tak moh bejt čas o chloupek lepší. Dobrý trénink (především vůle) na Zadov. Jediný, co jsem opravdu trochu podcenil, byla kombinace oblečení vzhledem k mrazu a především profilu trati.

Fotky nebudou, neb jsme žádné nedělali, bo jsme na to neměli čas. V 17:15 jsme byli zase zpátky u rodinek v Práglu.

A jak jsme dopadli: (můj předstartovní odhad času byl 3:30 a lepší :-)
vítěz            1:58:35 (1.)
Macek          3:28:25 (229.)
Hosna          3:44:48 (262.)
poslední       5:22:42 (298.)
nedoběhlo 20 startujících

© Macek


-nahoru-