Home/Aktuálně
  Archiv událostí
  Deníky z cest
  Odkazy
  Kontakty
  O stránce
  Guestbook
  Fotka týdne

 

 
 

Jizerská padesátka 15. 1. 2008

FOTKY

rok 2005
rok 2006

Po roční pauze je možné opět předložit účet z Jizerské 50. V roce 2007 jak známo nebyl sníh. Lyžovat (= běžkovat v dešti) šlo ještě první lednový víkend, ale po oteplení v následujícím týdnu bylo po závodě. Na stadionu v Bedřichově a až na Novou louku chyběl sníh úplně. Příprava na Marcialongu 07 tak byla opravdu hutná. Za své startovné jsme všichni dostali podrcenou tatranku.
Vzhledem k možnému odpadlictví na J50 2008 registruji naši ekipu již v srpnu a máme tedy luxusní startovní čísla, např. 3001, 3002.

Příprava:
Děd – dokoupení výbavy a hůlek
Mac – stavební práce
Buri + Hosna – alkoholicko-běžecké výpady: PIM Night, Pražský maratón, Běchovice
Buri + Buldok – alkoholicko-běžecké výpady směr Bráník (teda Buldok pouze alkoholické cestování MHD)
Buldok – nákup hůlek, rum, pivo, cyklistický crash-test

Leden 2008 skýtal sněhově úplně jiný obrázek. Bohužel choroby (Děd+Mac), rodinná péče (Bu+Ho) a lenost (Bul) nám opět neumožnily najet více než pár desítek tréninkových kilometrů.

Trénink na místě:
V pátek to v Kavárně vypadá jako v úle, zejména neřidiči se činí. Dle stanovisek jednotlivých aktérů k náplni víkendu to vypadá, že se žádný závod nekoná. Popichuji „picí sekci“ možností večerního výletu na běžkách, ale převažuje jakási bludná a mlhavá představa bedřichovské restaurace plné norských aquabel, které čekají jen na nás.
Nakonec se výlet koná pouze v rámci „tradičního“ občasného bloudění po Liberci. Po ubytování v Rudolfu v Rudolfově Buldok správně rozhoduje, že je lepší sedět doma na svém verpánku než zmrznout venku. Je velice hnusně – teplota okolo nuly, silný vítr. Ten však do hospody nemůže.
Sobotní výběh je alespoň pro mně utrpením. Vyjíždíme z Rudolfova a testujeme mázu, jde to však ztuha; ve stopě se střídá čerstvý sníh, přemrzlý sníh a led. Výjezdem do vyšších poloh okolo Nové Louky a Kristiánova se sníh mění na čerstvý, místy přemrzlý či na prosluněných místech roztátý. U každého rozcestníku opilci kňučí „kdy už tam budeme“ nebo „výlet – výlet – UÁÁ“. Je jasno, svítí sluníčko a fouká vítr. Aby Dědouš viděl, co ho zítra čeká, vyjíždíme na Rozmezí a pak sjíždíme zpět do Bedřichova, kouknout se, co se na tyhle sračky oficiálně maže. My zatím vhodně mažeme tak akorát pivo, a to již od snídaně. Nechybí samozřejmě testování soupeřů, a postup je tedy relativně rychlý. K nejrychlejším patří Buri a Hosna (ten však velmi často bruslí), Buldok jako vždy urputný. Na mě zbyl Dědek, který na svých žlutých fišerech dává mým modrým pěkně na frak. Místy ho neutrhnu ani do kopce. Ke konci výjezdu se opilce daří držet od zdroje již pouze vhodnou navigací (Děd a Hosna to totiž v Jizerkách tolik neznají).

Máza:
Před regenerací a za světla se snažíme pořešit lyže. Oficiálně se na stoupání maže Swix fialový klistr + tuhý VR40 (?) (fialový nebo světle modrý) + ještě jeden tuhý vosk. Toko maže nějaký růžový tuhý grip sport-line. Správně je samozřejmě A, ale vlastnictví vosků B mi v tom dělá hokej a jsem nerozhodný. Na skluz mažeme Toko HF žlutý. HF molybden vynecháváme, neb jsem místo něj zakoupil HF modrý. Když to shrnu, každý se opět k máze postavil svérázně. Děd dává pouze jednu vrstvu růžového HF. Naštěstí si včas všimnu, kolik toho na skluznici valí, a tak zachraňuji 200 g balení vosku. Lyže mu ale jely. Hosna maže lyže jako když pejsek a kočička vaří dort. Od všeho, co našel, dal kousek. Divím se, že to nezačalo pěnit. Sám pak myslím uznal, že méně je někdy více. Lyže mu ale jely docela dobře. Buldok – třetí cesta spojená s vymítáním kozy a patláním swixových LF. Sice tvrdil, že mu to jelo, ale kecá :-)) Na Buriho se tradičně nedalo koukat, a tak jsem mu s mazáním z psychologických důvodů pomohl ;-), čili máme to samé – 2x pořádně vykartáčovaná vrstva Toko HF žlutý. Mázu stoupacího vosku trojice Buri+Mac+Děd odkládá na zítra do stánku Swix, Pejsek a kočička nakládají plný talíř a Buldik vaří ze svých konzerv ve smyslu návodu Swix.

R+R (registrace + regenerace):
Registrace všichni úspěšně, jen Hosna ztratil kartičku. Regenerace je již individuální:
Děd – chlastání v baru (oficiálním důvodem je choroba a zapomenuté plavky)
Mac – sauna, pára, tobogány
Hosna – norské mlžné aquabely v bazénu na druhém konci Liberce
Buldok – sauna, pára, tobogány
Buri – tobogány, chlastání v baru
Protože Buldok přemluvil k návštěvě Centra Babylón kolegyni Katarínu, jsou možná důvody rozdílné regenerace i jiné (Děd nemá plavky a Hosna neudrží zatažený břuch ani pikosekundu).

Závod
Ráno je nejdůležitějším úkolem nechat si namazat lyže. Asi hodinu a čtvrt před startem nastupujeme do fronty. Hosna s Buldokem zatím zkouší své výrobky a obhlížejí okolí. Ve frontě je veselo, ale zima. A hlavně se nikam nehýbe. Ve chvíli, kdy se u nás zastaví prezident Klaus, jde do tuhého – asi se opravdu bude startovat. Stánek Swix je stále v nedohlednu, ale start asi neodloží. Podléhám včasné panice, beru Dědoušovy zakoupené vosky poslední záchrany a běžím do vyhřívaného stanu ztekutit klistr. Ve chvíli, kdy už to mám jakžtakž namazané, panikaří i Buri (zvaný též Buri-komůrka) a kolečko se opakuje. Komůrka proto, že minimalizoval stoupací komoru na 35 cm a věří, že to bude držet. Celý předchozí večer je proto terčem posměchu. (V LBS-sportu nahlásil totiž totálně nereálnou váhu a vyznačená komora pro klistr je opravdu minimální). Jelikož na staďáku vypadly mikrofony, neslyšíme, že se běží, jaká vlna startuje a tak. Nakonec jsme ve svém sektoru páté vlny včas. Další vlny mají zatím pohov a Děd čeká ve frontě na mázu. Nazouváme lyže a hurá start.
Já: 0–15 km přepálený začátek + hrůza z toho, že za chvíli běží Buldok, 15–18 km očekávání krize, 18–31 km krize + hrůza z toho, že mě doběhne Buldok, 31–47 km krize dobře přetlučená Enervitem + hrůza, že mě doběhne Buldok, 47–50 km hrůza z toho, že mě doběhne Buri a já budu muset přidat. Hrozné to tak nebylo, bylo hezky (teplota –2 až –3, na slunci samozřejmě více), rolba pěkně přeorala sníh, takže podmínky jsou prakticky totožné po celé trati a máza drží, lyže z kopce jedou. Drobnou vadou je pouze větší vrstva na stoupací komoře, která brzdí. Zhruba od půlky se to však sjelo a lyže svým výkonem nezaostávají. Kdo zaostává, jsem pouze já. S Burim se míjíme nebo jsme v očním kontaktu. Já z toho mám radost, Buri méně. Většinou toho dociluji redukcí občerstvovacích stanic. Na Promenádní jsem v loji. Jediné, co mě drží je, že vidím červenou větrovku se žlutým bidónem. Také mi dochází, že nejsem dnes tak dobrý, že držím našeho útočníka na čas pod 4 hodiny, ale že náš frontman nemá dneska svůj den. O to více se bojím Buldoka :-)). Nad Smědavským kopcem, kde Buriho opět dojíždím, zjišťuji, že držení tempa bude asi na mě. Na Čihadlech se zamotávám do červené pásky a drobný náskok na Buriho se mění opět v drobnou ztrátu. Děkuji pořadateli za vymotání. Někde u výhledu na prosluněné Hejnice (km cca 38) mě znovu popadá jakýsi běžecký amok a snažím se zrychlit a ujíždím Burimu. Málem mě zastavil infarkt, když za mnou někdo promluvil Buldočím hlasem. Cesta z Hřebínku na Bílou kuchyni mi letos připadá z kopce, i když předloni to bylo podle mně do kopce. Na „Vembloudu“ (smyčka s kopečky 200 m před cílem) jsem uviděl Buriho v dostatečné vzdálenosti, a tak jsem to v klidu potřetí dojel. Oproti loňsku mám o pár minut lepší čas. V cíli netrpělivě vyhlížíme Buldoka. Bohužel se zjevil tak brzo, že nemůžeme rozhodnout pořadí ihned v cíli. Hodinové čekání na Dědka krátíme Budvarem. Co se mu stalo, jistě napíše sám.

Celkové hodnocení J50:
+ účast 5 ks + pondělí
+ čipy
+ postupný start
+ dostatek fotografií z trati (Olympus, KTFoto, letecké)
- jídelní stan (fakt bliju)
- pití v cíli

© Marek


VÝSLEDKY

jméno + číslo pořadí čas rychlost
první 1 2:12:32 22,68
Macek 2005 1774,
v kat. 743/1158
4:17:27 11,65
Buri 2007 1819,
v kat. 758/1158
4:19:08 11,58
Buldok 3001 1874,
v kat. 774/1158
4:21:04 11,49
Dědek 3508 2074,
v kat. 575/766
4:30:38 11,09
Hosna 3002 2100,
v kat. 865/1158
4:31:53 11,03
poslední 3058 7:08:40 7,00

-nahoru-